Rok 1983. Je vyhlášena architektonická soutěž o novou dominantu Paříže, která se má stát symbolem její moderní čtvrti La Défense. Soutěže se účastní největší mezinárodní architektonické firmy a překvapivě vyhrává neznámý učitel architektury Johan Otto von Spreckelsen se svým projektem Velký oblouk – La Grande Arche. Do této chvíle tento padesátiletý Dán postavil pouze čtyři budovy: svůj domov a tři malé kaple, život zasvětil především výuce a hledání rovnováhy mezi prostorem, světlem a duší člověka.
Jeho Velký oblouk je prostý, geometricky čistý, inspirovaný ideou brány k nebi. Film sleduje, jak se Otto vyrovnává s tlakem politiků, úředníků i médií a s vlastními pochybnostmi, zda lze zůstat věrný duchovní vizi uprostřed světa kompromisů. Stavba, která měla být symbolem harmonie, se postupně mění v zrcadlo jeho vnitřního zápasu. Režisér Stéphane Demoustier k filmu poznamenal, že chtěl vyprávět příběh tichého hrdiny – o muži, který zůstává věrný své vizi i v okamžiku, kdy ho svět tlačí k přizpůsobení. Podle něj nejde o film o architektuře, ale o víře, pokoře a odvaze tvořit.